Bezplatná právní poradna: Nakládání s majetkem

Výběr nejčastěji pokládaných dotazů

 
Hledaný výraz
Působí-li v obci správce obce, přebírá její závazky?
Nikoliv. Správce obce vykonává pouze zákonem vyjmenované úkoly do doby, než budou opět ustaveny standardní orgány, vykonávající samosprávu... [pokračování]
 
Ručí stát za závazky obce?
Nikoliv. Stát může ručit, pouze pokud tuto povinnost převezme smluvně, a tak nemůže učinit, pokud by tím sám porušil zásady účelnosti hospodárnosti nakládání se svým majetkem.
 
Jak rozumět „účelnosti a hospodárnosti“ při nakládání s majetkem obce?
Zákon tyto termíny, použité v § 38, odst. 1, nijak blíže nevymezuje. Bude na zvážení každé obce, které úkony v konkrétním případě považovat za účelné a hospodárné, vzhledem k možnostem, zájmům a potřebám obce... [pokračování]
 
Co je porušení rozpočtové kázně?
Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu obce.
 
V jaké lhůtě musí obec podat informaci o opatřeních přijatých k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření?
Tato lhůta činí 15 dní ode dne projednání zprávy zastupitelstvem.
 
Který orgán je příslušný k projednání zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření obce a v jaké lhůtě zprávu projednává?
Tato zpráva je součástí závěrečného účtu obce. Jeho projednání je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva. Závěrečný účet obce projedná zastupitelstvo vždy do 30. června následujícího roku.
 
Může obec nebo svazek obcí připomínkovat zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření?
Ano, obec nebo svazek obcí mohou kontrolujícímu subjektu zaslat ke zprávě své stanovisko, které je poté třeba ke zprávě přiložit... [pokračování]
 
Do kdy je obec povinna požádat krajský úřad o přezkoumání hospodaření nebo mu oznámit, že tento úkol zadala auditorovi?
Do 30. června příslušného kalendářního roku.
 
Kdo přezkoumává hospodaření obcí a svazků obcí?
Obec nebo svazek obcí mohou zadat přezkoumání svého hospodaření auditorovi nebo o přezkum požádat příslušný krajský úřad... [pokračování]
 
Má starosta právo uzavírat smlouvy, které neodsouhlasilo zastupitelstvo obce?
Starosta projevuje vůli obce navenek. Uzavírá tedy se třetími osobami smlouvy jménem obce... [pokračování]
 
Musí obec výběr nabídky odůvodnit?
Odůvodnění by mělo být součástí zápisu z jednání orgánu, který o výběru rozhodl, a to zejména v případech, kdy nebyla vybrána ekonomicky nejvýhodnější nabídka... [pokračování]
 
Je obec povinna žadateli pozemek prodat?
Ne. Záleží čistě na vůli obce, zda se rozhodne zcizovat svůj majetek. V případě schválení záměru prodat nemovitost pak nelze vyhovět žadateli bez realizace postupu podle § 39 zákona o obcích... [pokračování]
 
Má žadatel o prodej obecního pozemku právo být v budoucnu obcí informován o záměru pozemek prodat?
Občan obce má právo, aby jeho žádost byla předložena příslušnému orgánu k vyřízení. Z hlediska principů dobré správy by mělo být odpovězeno na žádost každého žadatele... [pokračování]
 
Jak určit cenu, za kterou obec převede svůj majetek?
Zákon o obcích stanoví, že při převodu majetku obce se sjednává cena, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylky je třeba zdůvodnit... [pokračování]
 
Kdo může napadnout uzavření smlouvy, pokud nebyl (povinně) zveřejněn záměr?
Všichni případní zájemci mohou v tomto případě soudně napadnout platnost smlouvy a podat žalobu na určení této neplatnosti, mají-li na takovém určení naléhavý právní zájem.
 
Může se obec zavázat ve smlouvě k mlčenlivosti o jejím obsahu?
Takové smluvní ujednání se ocitá v rozporu s povinností obce poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím a tudíž i v rozporu s tímto zákonem... [pokračování]
 
Má obec povinnost zpřístupnit uzavřené smlouvy třetím osobám (žadatelům)?
Podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je obec povinna poskytnout na žádost takové smlouvy, protože se jedná o zaznamenaný obsah podle § 3 odst. 3, a tedy o informaci ve smyslu tohoto zákona... [pokračování]
 
Znamená rozhodnutí o existenci důvodu pro vyloučení z projednávání a rozhodování u zastupitele podle ust. § 83 odst. 2 zákona o obcích, že tento nemůže ve věci hlasovat?
Rozhodnutí znamená v prvé řadě, že zastupitelstvo shledalo u tohoto člena zastupitelstva obce existenci střetu zájmů... [pokračování]
 
Vztahuje se zákaz ručení obce podle § 38 odst. 3 zákona o obcích i na jiné druhy zajišťovacích závazků?
Ručení představuje jeden specifický, právem upravený druh zajišťovacího závazku... [pokračování]
 
Může obec prodat nemovitost předem vybrané osobě?
Ano, nemění to však povinnost obce zveřejnit záměr podle § 39 odst. 1 zákona o obcích, ve kterém nemůže vyloučit podávání nabídek i dalšími zájemci... [pokračování]
 
Jak má obec postupovat, je-li žádána o prodej nemovitosti?
Ať už je žádost žadatelem adresována jakémukoliv orgánu obce, rozhodnutí ve věci přísluší zastupitelstvu podle § 85 písm. a) zákona o obcích, takže by mu žádost měla být každopádně předložena k posouzení... [pokračování]
 
Může si v obci bez rady vyhradit zastupitelstvo rozhodování o věcech spadajících jinak do její vyhrazené pravomoci podle § 102 odst. 2 zákona o obcích?
V daném případě vykonává uvedené pravomoci starosta, ovšem nezískává tím postavení rady obce... [pokračování]
 
Jaká je vazba mezi rozpočtem obce a uzavíranými smlouvami? Je obec oprávněna uzavřít smlouvu, není-li v rozpočtu zanesen odpovídající výdaj?
Podle § 15 zákona č. 250/2000 Sb. uskutečňuje územní samosprávný celek své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem... [pokračování]
 
Za jakých okolností se může obec nechat zastupovat na základě plné moci, který orgán obce o tom rozhodne?
Na základě dohody o plné moci se může obec nechat zastupovat bez ohledu na právní úkon, o nějž se jedná... [pokračování]
 
Kdo je oprávněn uzavřít jménem obce smlouvu?
Obecně bude v tomto směru vždy oprávněn starosta, jelikož právě on zastupuje obec navenek (§ 103 odst. 1 zákona o obcích)... [pokračování]
 
Je možné svěřit příspěvkové organizaci obce ve zřizovací listině možnost pronajímat svěřené nemovitosti?
Je to možné, k cíli lze nicméně dospět více cestami. První variantou bude postup podle § 102 odst. 2 písm... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o zvýšení základního kapitálu v obchodní společnosti, je-li obec jejím jediným vlastníkem?
Podle § 102 odst. 2 písm... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o uznání dluhu?
Rozhodnutí náleží do zbytkové pravomoci rady podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, přičemž nezáleží na tom, zda by právní úkon s dluhem spjatý jinak spadal do pravomoci zastupitelstva.
 
Který orgán obce rozhoduje o prodeji akcií vlastněných obcí?
Při prodeji akcií se jedná o rozhodování o účasti v již založených právnických osobách podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích, tzn... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o započtení pohledávky?
Rozhodnutí spadá do zbytkové pravomoci rady podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, a to bez ohledu na výši započítávané pohledávky.
 
Který orgán obce rozhoduje o účasti ve veřejné dražbě? Kdo rozhoduje o navyšování nabídek?
Jelikož by se např. dle § 85 písm. a) zákona o obcích mohlo zdát, že zastupitelstvo musí rozhodnout o každém jednotlivém příhozu, vyvinula se obecně praxe, kdy zastupitelstvo (resp... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o podání žádosti o poskytnutí úvěru?
Ust. § 85 písm. j) zákona o obcích říká, že rozhodnutí o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky je vyhrazeno zastupitelstvu obce... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o uzavření smlouvy o dílo?
Rozhodnutí o uzavření takové smlouvy spadá do zbytkové pravomoci rady podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, v obcích bez rady pak do pravomoci starosty na základě § 99 odst. 2 a § 102 odst. 4... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o prominutí části dluhu nepřesahující 20 000 Kč, pokud celkový dluh naopak tuto částku přesahuje?
V daném případě je určující celková výše pohledávky, a to i s příslušenstvím. Pokud tato přesahuje částku 20 000 Kč, náleží rozhodnutí o prominutí dluhu zastupitelstvu obce podle ust. § 85 písm... [pokračování]
 
Spadá rozhodnutí o dohodách o splátkách se lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců do pravomoci zastupitelstva pouze, pokud obec vystupuje coby věřitel?
Na rozdíl od úpravy poskytnutí a přijetí dotace zákon o obcích v ust. § 85 písm. h) zákona o obcích nerozlišuje, zda se jedná o situaci, kdy má být obci plněno, nebo kdy sama plnit má... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o přijetí dotace?
Rozhoduje rada na základě ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích, na tuto záležitost nedopadá § 85 písm. c) ani j) zákona o obcích.
 
Který orgán obce rozhoduje o dotaci nepřesahující 50 000 Kč, pokud tato má mířit některému ze subjektů uvedených v ust. § 85 písm. c)?
Kromě ust. § 85 písm. c) zákona o obcích rozhoduje zastupitelstvo i o dotacích podle písm. j). Písm. c) má vůči j) speciální povahu, tj... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí?
Smlouva o smlouvě budoucí zakládá závazek, že mezi sebou v budoucnu strany danou smlouvu skutečně uzavřou. Pokud by se tak nestalo, mohla by se jedna ze stran domáhat uzavření smlouvy i soudní cestou... [pokračování]
 
Který orgán obce je příslušný rozhodovat o dodatcích již uzavřené smlouvy?
V zásadě zde půjde o orgán, jemuž příslušela pravomoc rozhodnout o uzavření vlastní smlouvy a jenž o tom též rozhodl... [pokračování]
 
Schválí-li zastupitelstvo v usnesení podstatné náležitosti úkonu, kdo je příslušný určit zbývající části, kdo schvaluje konkrétní znění smlouvy?
Spadala-li původní věc do pravomoci zastupitelstva, které se platně usneslo pouze na podstatných náležitostech, je možné vnímat doplnění textu, resp... [pokračování]
 
Musí příslušný orgán obce rozhodovat o kompletním textu smlouvy?
Podle judikatury Nejvyššího soudu postačuje, pokud jsou usnesením schváleny podstatné náležitosti daného smluvního typu, tak jak je stanovuje občanský, resp. obchodní zákoník... [pokračování]
 
Je třeba informovat neúspěšné zájemce, pokud byla vybrána jiná nabídka?
Je přinejmenším vhodné takto učinit. Pokud by se navíc jednalo o občana obce, který dosáhl věku 18 let, je možné posuzovat nabídku jako výkon jeho oprávnění podle § 16 odst. 2 písm... [pokračování]
 
Může o vyloučení nabídek k uzavření smlouvy rozhodnout jiný orgán obce, než který je příslušný k rozhodnutí o uzavření?
Postupovat tak, že např... [pokračování]
 
Má zrušení přijatého usnesení vliv na platnost již na základě tohoto usnesení uzavřené smlouvy?
Pokud jde o již vykonané usnesení (smlouva byla uzavřena), nemá následná změna nebo zrušení usnesení na účinky daného právního úkonu vliv, zda je daný právní úkon (smlouva) platný, je nutné posuzovat vzhledem k okamžiku... [pokračování]
 
Může zastupitelstvo změnit rozhodnutí rady nebo starosty?
Je třeba nejdříve odlišit, zda rozhodnutí ve věci spadalo do vyhrazené (§ 102 odst. 2 zákona o obcích) nebo “zbytkové“ pravomoci rady a o jaké rozhodnutí se jednalo... [pokračování]
 
Vyhradí-li si zastupitelstvo rozhodnutí v určité věci, bude mít nějaké účinky rozhodnutí rady v této věci, pokud otázka předtím spadala do její „zbytkové pravomoci“?
Pokud rada rozhodne až po vyhrazení věci zastupitelstvem, je nutné na základě § 41 odst... [pokračování]
 
Vyhradí-li si zastupitelstvo pravomoc v určité věci podle § 84 odst. 4 zákona o obcích, trvá toto vyhrazení, i pokud následně danou věc neschválí (uzavření smlouvy apod.)?
Z toho, že zastupitelstvo nakonec odmítne realizaci předmětného projektu, ale i pokud nepřijme žádné usnesení ve věci, nelze odvozovat zánik účinků vyhrazení... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o uzavření tzv. smíšené smlouvy, pokud zákon o obcích vyhradil rozhodovací pravomoc zčásti zastupitelstvu, zčásti radě obce?
Jelikož podle § 41 odst... [pokračování]
 
Vztahuje se povinnost zveřejnit záměr nakládat s nemovitostí podle § 39 odst. 1 zákona o obcích i na příspěvkové organizace obce?
Úmysl příspěvkové organizace prodat, směnit či jinak nakládat se svěřeným nemovitým majetkem v intencích oprávnění svěřených této organizací obcí jako jejím zřizovatelem obecně neodpovídá záměru obce podle § 39... [pokračování]
 
Je nutné zveřejňovat záměr, jde-li obci o vklad nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti?
Na základě judikatury je vztah vzniklý vkladem nemovitosti do základního kapitálu mezi společníkem a obchodní společností chápán coby srovnatelný se vztahem vzniklým kupní smlouvou... [pokračování]
 
Je nutné zveřejňovat záměr, jde-li obci o zřízení věcného břemene k nemovitosti?
Dohoda o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni nespadá do taxativního výčtu majetkoprávních úkonů v ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích, záměr tedy není nutné zveřejňovat.
 
Je nutné zveřejňovat záměr v souvislosti s dohodami o předkupním právu?
Judikatura v této věci dosud mlčí, jelikož však uzavřením dohody o předkupním právu dochází k omezení vlastníka v budoucím nakládání s nemovitostí (musí příslušné osobě přednostně nabídnout uzavření kupní smlouvy), lze... [pokračování]
 
Je nutné zveřejňovat záměr, jde-li obci o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí? Co má být v záměru uvedeno?
K smlouvě o smlouvě budoucí uvádí § 50a odst... [pokračování]
 
Je nutné zveřejňovat záměr v případě dodatku ke smlouvě?
Podstatou konstrukce zveřejnění záměru je umožnit osobám jak předkládat vlastní nabídky, tak se i jen vyjádřit... [pokračování]
 
Jak je třeba označit část nemovitosti (pozemku), pokud se záměr týká pouze jí?
Jestliže má obec záměr část pozemku dát k prodeji nebo směně, je nejvhodnějším postupem určení této části pořízení geometrického plánu již před zveřejněním (geometrický plán by byl tedy součástí zveřejněného záměru)... [pokračování]
 
Jak má obec nakládat s doručenými nabídkami, pokud nesplňují podmínky stanovené ve zveřejněném záměru?
Obec není povinna takové nabídky vyloučit, může je i tak posuzovat z hlediska jejich výhodnosti, má ostatně povinnost nakládat s majetkem účelně a hospodárně (§ 38 zákona o obcích)... [pokračování]
 
Jaké jsou důsledky zveřejnění vadného záměru?
Pokud byly ve zveřejněném záměru uvedeny údaje chybné, je třeba dle okolností zvažovat, zda byla dodržena podmínka určitosti, tj... [pokračování]
 
Pokud má obec zájem na majetkoprávním úkonu vůči konkrétní osobě, jaké údaje má uvést ve zveřejněném záměru?
Obecně neexistuje povinnost zamýšlenou smluvní stranu konkretizovat, postačuje uvedení údajů podle § 39 odst. 1 zákona o obcích jako u jiných záměrů... [pokračování]
 
Jaké informace musí obsahovat zveřejněný záměr podle § 39 odst. 1 zákona o obcích?
Podle § 39 odst. 1 je třeba nemovitost v záměru označit údaji podle zvláštního zákona, jímž je katastrální zákon (konkrétně jde o údaje podle § 5)... [pokračování]
 
Jaké důsledky bude mít zveřejnění záměru, pokud nebude záměr předem schválen příslušným orgánem obce?
Záměr není právním úkonem podle občanského práva, nelze na něj tedy vztahovat ust. § 41 odst. 2 zákona o obcích o neplatnosti. Pokud byl záměr jinak řádně zveřejněn (a nejde proto o neplatnost podle § 39 odst... [pokračování]
 
Který orgán obce rozhoduje o přijetí záměru podle § 39 odst. 1 zákona o obcích? Je to orgán, který by rozhodoval o uzavření smlouvy, nebo rada v rámci své nevyhrazené pravomoci?
Přijetí ani zveřejnění záměru neznamená pro obec samo o sobě povinnost rozhodnout následně o uzavření smlouvy s některým ze zájemců. I přes toto zveřejnění může orgán příslušný rozhodovat o uzavření smlouvy (tj... [pokračování]
 
 

Pro lektory

 

Kalendář akcí SMO ČR

-
22. - 23. června 2018

Komora statutárních měst

Pardubice
 
28. června 2018 13:00-16:00

Bezpečnostní komise

Praha, Kancelář Svazu
 
31. srpna 2018 10:00-13:00

Finanční komise

Praha, Kancelář Svazu
 
4. září 2018 10:00-13:00

PS obcí II. typu

Praha, Kancelář Svazu
 
6. září 2018 10:00-13:00

Školská komise

Praha, Kancelář Svazu
 
 
-
 

Kontakty SMO ČR

-

Svaz měst a obcí ČR
Projektová kancelář
5. května 1640/65
140 21 Praha 4
 

Projektová manažerka:
Lada Fógelová
fogelova.oz@smocr.cz
 

Manažer pro vzdělávání:
Jan Mareš
tel.: 730 894 888
mares@smocr.cz

 

-
Copyright © 2018 Svaz měst a obcí ČR Realizace SEAL, s.r.o.