Poradna

-
Který orgán obce rozhoduje o přijetí záměru podle § 39 odst. 1 zákona o obcích? Je to orgán, který by rozhodoval o uzavření smlouvy, nebo rada v rámci své nevyhrazené pravomoci?
 
Může obec udělit plnou moc třetí osobě?
 
-
 

AKTUÁLNÍ KURZY

-

Přihlaste se na akreditované kurzy

AKTUÁLNÍ NABÍDKA KUZRŮ

  

 
-
 

Akce SMO ČR

-

 

Právní konference

Svazu měst a obcí ČR

5.-7.2. 2020

Hotel Jezerka - Seč

 

-
 

Bezplatná právní poradna: Hospodaření obce

Zastupitelstvo rozhodlo o prodeji obecního pozemku konkrétní osobě, kupní smlouva byla v součinnosti s druhou smluvní stranou připravena, k jejímu uzavření však dosud nedošlo. V současnosti by obec chtěla od prodeje předmětného pozemku ustoupit. Je to však právně možné?

Za předpokladu, že se obec navenek nezavázala (typicky smluvní formou, např. uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí) uskutečnit prodej obecního nemovitého majetku, nemá právní povinnost k tomuto prodeji přistoupit a jiným osobám nevznikl právní nárok na uzavření kupní smlouvy. Za určitých okolností by však tyto osoby mohly po obci požadovat náhradu vzniklé škody.
Při realizaci určitých zákonem stanovených dispozic nemovitým majetkem obce, včetně jeho prodeje, je třeba dodržet specifický zákonný postup, sestávající z několika základních fází. Předně je třeba vyvěsit na úřední desce obce tzv. záměr ve smyslu § 39 zákona o obcích, ve kterém je třeba přesně specifikovat zamýšlenou dispozici (v daném případě prodej), jakož i dotčenou nemovitost (údaji dle katastrálního zákona – zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Důležité je, že tento záměr je svou právní povahou informativním správním úkonem a nikoliv právním úkonem soukromého práva; to především znamená, že zveřejněním záměru ještě obec sama sebe nezavazuje k realizaci zamýšleného právního úkonu (smlouvy) a není tedy povinna určitou nabídku vybrat a smlouvu uzavřít.
Další fází je rozhodnutí zastupitelstva obce o prodeji daného pozemku (podle § 85 písm. a/ zákona o obcích je rozhodování o převodu nemovitých věcí vyhrazenou pravomocí zastupitelstva). Podobně jako v případě vyvěšení záměru, i rozhodnutí (usnesení) zastupitelstva obce o prodeji nemovitosti je nezbytnou podmínkou platnosti uzavřené smlouvy; to však nic nemění na tom, že i rozhodnutí zastupitelstva má stále „pouze“ interní povahu a ani jím tedy nevzniká třetím osobám právní nárok na uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy tedy může být toto rozhodnutí kdykoli zastupitelstvem zrušeno.
Poslední fází převodu obecního nemovitého majetku z pohledu organizační struktury obce je vlastní uzavření kupní smlouvy – tento úkon činí obvykle starosta jak osoba zastupující obec navenek. Teprve uzavřením smlouvy je obec zavázána navenek (takový závazek vznikne např. i uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí).
Navzdory výše uvedeným skutečnostem nicméně v obecné rovině nelze zcela vyloučit, že se třetí osoba, která počítala s tím, že s ní obec kupní smlouvu uzavře, bude soudně domáhat náhrady škody vzniklé marným vynaložením nákladů souvisejících s plánovaným uzavřením smlouvy. Jednalo by se o tzv. předsmluvní odpovědnost za škodu, která sice není výslovně právním řádem upravena, její existence však byla soudy připuštěna. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 29 Odo 1166/2004, v této souvislosti vymezil dvě obecné podmínky pro vznik uvedené odpovědnosti. První z nich je skutečnost, že konkrétní osoby zahájily jednání o uzavření určité smlouvy, přičemž tato jednání dospěla do stadia, kdy jedna ze stran byla v důsledku chování druhé potencionální smluvní strany v dobré víře, že předpokládaná smlouva bude uzavřena. Dalším nezbytným předpokladem je, že k ukončení jednání o uzavření smlouvy druhá strana přistoupila, aniž k tomu měla legitimní důvod. Současně však Nejvyšší soud uvedl, že jde-li o majetkovou újmu spočívající ve vynaložení nákladů v souvislosti s jednáním o uzavření smlouvy a přípravou návrhu smlouvy, potencionálním smluvním partnerům zpravidla vznikají náklady, jejichž povaha a výše závisí na typu předpokládané smlouvy a s jejichž vynaložením musí počítat bez ohledu na to, zda zamýšlená smlouva bude nakonec uzavřena či nikoliv. Vynaložení těchto „obvyklých“ provozních nákladů přitom za odškodnitelnou majetkovou újmu ve smyslu občanského zákoníku považovat nelze. Oproti tomu v případě vynaložení nákladů, které nelze považovat za - pro uzavření smlouvy konkrétního typu - běžné (obvyklé), a jejichž potřeba vyvstala v důsledku specifických požadavků druhé strany, nelze vyloučit možnost jejich posouzení jako škody podle výše odkazovaného ustanovení.
Bez ohledu na případné spory o úhradu nákladů vzniklých zamýšlené smluvní straně však lze považovat za nesporné, že obec není povinna za výše uvedených předpokladů kupní smlouvu uzavřít.
 

Pro lektory

 

Kalendář akcí SMO ČR

-
11. prosince 2019 13:00-16:00

Seminář Budoucnost komunálních voleb

Praha PSP
10. ledna 2020 10:00-13:00

Legislativní komise

Praha, Kancelář Svazu
 
24. ledna 2020 10:00-13:00

Finanční komise

Praha, Kancelář Svazu
 
4. února 2020 10:00-13:00

Pracovní skupina obcí II. typu

Praha, Kancelář Svazu
 
5. února 2020 16:00-18:00

Předsednictvo Svazu

Hotel Jezerka na Seči
 
 
-
 

Kontakty SMO ČR

-

Svaz měst a obcí ČR
5. května 1640/65
140 00 Praha 4
projekteso@smocr.cz
 

Hlavní projektový manažer
Ing. Jan Slanec
tel.: 734 316 478 
slanec@smocr.cz

Vedoucí expert procesů ve vzdělávání
Mgr. Jan Mareš
tel.: 730 894 888
mares@smocr.cz

 

Kontakty na další členy realizační týmu

ZDE

 

-
Copyright © 2019 Svaz měst a obcí ČR Realizace SEAL, s.r.o.