Usnese-li se zastupitelstvo na takové směrnici, je nutné vykládat uvedené jako vyhrazení si pravomoci zastupitelstva při zadávání veřejných zakázek tam, kde mu to není vyhrazeno zákonem (§ 85 zákona o obcích; standardně by spadalo rozhodování o zadávání většiny zakázek v obci bez rady do pravomoci starosty - § 99 odst. 2), přičemž ustanovení o starostovi by bylo třeba vykládat jako výjimku z tohoto vyhrazení. Situace, za nichž by starosta byl oprávněn rozhodovat o zadávání veřejných zakázek, jsou ovšem formulovány natolik vágně, že vážně hrozí, že pokud by starosta nějakou zakázku za uvedených podmínek zadal, bylo by zadání této zakázky (tj. i uzavřené smlouvy apod.) napadnutelné jako neplatné z důvodu, že nedošlo ke schválení příslušným orgánem obce (§ 41 odst. 2 zákona o obcích). Při takové formulaci by bylo značně obtížné dokazovat, že podmínky pro přenos pravomoci na starostu byly naplněny.