K smlouvě o smlouvě budoucí uvádí § 50a odst. 2 občanského zákoníku, že „nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím“. Z tohoto důvodu je nutné pohlížet na tuto smlouvu jako na dispozici s majetkem podle § 39 odst. 1 zákona o obcích, zveřejnění záměru smlouvu uzavřít je nezbytné, neboť vůle obce je utvořena zásadním způsobem již ve fázi před uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí (a poté je naopak dispoziční volnost obce již značně omezena vynutitelným nárokem druhé smluvní strany na uzavření dané budoucí smlouvy). Pokud by se při uzavírání budoucí smlouvy změnily podmínky nebo subjekt oproti znění smlouvy o smlouvě budoucí, bylo by nutné záměr zveřejnit opětovně. V záměru je třeba uvést vlastní majetkoprávní úkon (prodej, směna, darování, …)