Byl-li v dané věci řádně zveřejněn záměr a následně zastupitelstvo o prodeji usnesením platně rozhodlo, může být smlouva platně uzavřena.
Zákon o obcích ani žádný jiný v tomto ohledu maximální lhůtu pro vlastní uzavření smlouvy nestanoví. Současné zastupitelstvo na druhou stranu může uvedené usnesení zrušit, pokud s prodejem, k jehož realizaci dosud nedošlo, nesouhlasí.
Odlišný případ by nastal, pokud byl sice zveřejněn záměr, ale dosud nebylo zastupitelstvem rozhodnuto. Maximální délku doby, která může uplynout mezi sejmutím záměru a následným rozhodnutím o majetkoprávním úkonu (o uzavření smlouvy), zákon opět nikde nestanovuje. Dle některých právních názorů by však měl záměr viset na úřední desce po celou dobu – až do rozhodnutí příslušného orgánu (u prodeje nemovitostí zastupitelstva), Ministerstvo vnitra ovšem takto striktní není a ani my se k těmto názorům nepřikláníme.
V podobných případech je na místě zabývat se především smyslem zákona. Podstatou záměru je oznámení úmyslu obce provést určitou majetkovou dispozici (uzavřít smlouvu ohledně některého předmětu, popř. i s konkrétním subjektem), a to v daném čase a v daných souvislostech za daných podmínek, přičemž by tato majetková dispozice měla být pro obec výhodná (v souladu s § 38 odst. 1 zákona o obcích). I pokud by však záměr obce prodat pozemek (a případně uzavřít smlouvu s konkrétním subjektem, jenž byl v záměru uveden) trval, jsou 2 roky prodlevy dlouhá doba, přičemž se v průběhu času mohly podmínky i názory značně změnit. Proto lze v podobných situacích jedině doporučit opětovné zveřejnění záměru, v opačném případě by se obec vystavila reálné hrozbě neplatnosti uzavřené smlouvy (§ 39 odst. 1 věta třetí zákona o obcích).